Začaly jsme zápasem proti Sparks Mladé Buky. Do prvního zápasu jsme se pustily s vervou a během prvních dvou směn jsme získaly náskok a dokázaly ho udržet až do konce, i když pátá směna patřila získáním tří bodů útočnicím z Buků. (4:3)
Druhým utkáním našeho turnaje byl zápas proti Lednickým Žralo-čicím(?). Byl kvůli nepřízni počasí odsunut až na sedmou hodinu, takže jsme část hrály pod umělým osvětlením. Za zmínku stojí jednoznačně výkon našich nadhazovaček (Karol a Prcka), které během 4 odehraných směn dokázaly naházet 9 SO čímž neumožnily prakticky žádný útok. (1:6)
V sobotu nás čekaly zápasy tři. Tentokrát už za slunečného počasí jsme vyběhly na hřiště proti Klackařkám z Kostelce. Tyto zápasy bývají vyrovnané. V tomhle jsme však ukázaly svoji převahu. To povede Klackařky do agresivnější hry v příštích zápasech, které však budeme muset odehrát u nich nebo někde jinde, ale do Prahy se jim prý už nechce… :) (5:3)
Na holky z Brna jsme si věřily. Bylo to znát na vzájemné podpoře a naší soudržnosti. Od prvního míče jsme hrály agresivně. Škoda snad jen Prckova autů nejprve kvůli nedorozumění v předání signálu na dvojce a potom teči na domácí metě. Body Techniky nebyly vybojované, ale spíše nabídnuté z našich dlaní… (10:4)
Slovenská reprezentace nám dala zabrat. Jednak jsme za sebou měly slunečný den a zápasy do kterých jsme šly opravdu naplno. Ale také na nás dolehla únava z tréninkových jednotek, kterými jsme si prokládaly pauzy mezi zápasy. Jediným slušným odpalem z naší strany byl trojmeťák Karol, který už ale žádná z nás nedokázala proměnit v bod. Zápas se zahraničním soupeřem byl zajímavý, chtělo by to více příležitostí ke hraní proti cizím hráčkám. (0: 2)
V neděli ráno jsme nastoupily proti Kotlářce. Tentokrát s námi nastoupila i Eliška, která kvůli zraněné noze dělala předchozí dva dny jen asistentku. Soupeřkám se nepodařilo prostřelit naší obranu takže jsme ze hřiště opět odešly vítězně. (5:0)
Týmové nasazení proti Eagles bylo na bodu mrazu. Myslím, že nejsem sama komu připadá, že když zaslechneme Krč lezeme se schovat a zápasy proti těmto silným soupeřkám už předem vypouštíme. Je to škoda. Přes to to nebyl úplně špatný zápas. Já jsem si hezky zaházela. A díky naší Betynce se nám jako jediným podařilo na Krč skórovat. (11:1)
Posledním soupeřem se nám staly opět Mladé Buky. Stále jim stůně první nadhazovačka, takže už to posiluje naše sebevědomí. Útok byl v naší režii a obrana také. Zvlášť napínavým okamžikem se stal těžký luft na 7, který ovšem naše Adélka zpracovala bez větších potíží ;). (6:0)
Na závěr se sluší říct DÍKY jak trenérům tak spoluhráčkám, pořadatelům a fanouškům přítomným (Olda, Káji táta, moje babička, Ondra a Honzík, Míši rodiče a další) i nepřítomným. A doufám, že naše krásné první medaile v bronzu jste si řádně užily a příště zamíříme na dražší kovy! ;)
SPECTRUM PRAHA OLÉ!
Ája ;)

Poslední články