POHÁR VÍTĚZŮ POHÁRŮ 2006 - HAARLEM (NED)
21. - 26. 8. 2006
Tým mužů "A" se zúčastnil 5. ročníku ECWC (Evropský Pohár Vítězů Pohárů). Nebylo to první vystoupení na evropské klubové scéně. V roce 2002 jsme pohár pořádali na Černém Mostě. Letos to však byl první výjezd oddílu Spectrum za hranice ČR.
Své hodnocení bych chtěl provést z pohledů tří hlavních cílů, které byly vytýčeny pro tento turnaj.
1) Sportovní výsledek
2) Herní projev
3) Upevnění týmového ducha (team spirit)
1) Sportovní výsledek
Konečné čtvrté místo nelze považovat za úspěch. Hlavní příčiny vidím v nezvládnutí rozhodujícíh okamžiků utkání, která se ukázala jako klíčová. V utkání proti belgickým Chicaboo's jsme vytvořili velkou spoustu chyb v obraně a tak umožnili soupeři nás přetlačit v útoku.
V playoffovém zápase proti Odense Giants jsme dvakrát neproměnili slibně rozjetý útok 3. + 2. meta obsazená a méně než dva auty.
Dále se domnívám, že sportovní forma nebyla optimální, i když se zápas od zápasu zlepšovala. Na týmu se také projevilo dlouhodobé zranění nadhazovače Pavla Moravce, který nemohl kvůli zranění ramene házet.
Jsem přesvědčen, že kdyby byl Pavel naprosto zdráv, tak by nás účast ve finále neminula.
2) Herní projev
Herní projev týmu měl po dobu turnaje stoupající tendenci a rozhodně se dá říci, že všichni dělali pro konečný výsledek maximum. O to víc pak mrzelo konečné umístění. Velké uznání zaslouží především všichni nadhazovači, kteří museli nahradit zraněného Pavla Moravce. Důkazem toho, že se jim to vcelku dařilo, je individuální cena pro Ondřeje Malečka, který se stal podle statistik nejlepším nadhazovačem celého turnaje. Nesmím však zapomenout na výkony 17 letého Kamila Ryneše a Oty Malého.
Ve hře v poli jsme využili všech hráčů a až na nešťastný zápas s Chicaboo's jsme se závažnějších chyb v obraně nedopouštěli.
Ve hře v útoku se nám celkem dařilo pestrou hrou dostávat přes soupeřovi nadhazovače, ale někdy chybělo štěstí a nebo chladná hlava k dotažení důležitých bodů.
Tradiční opory útoku David Mertl a Petr Vácha se museli vyrovnat po příletu z ISC cupu z Kanady s jinou úrovní hry, nebyli tak jistí a určitě také trochu unaveni. Prapor našeho útoku tak převzali částečně Marek Jícha a Jiří Pospíšil, který předvedl jeden z nejlepších pálkařských výkonů ve své dosavadní kariéře.
3) Team spirit
Team spirit - to je doufám nejcenější deviza a zkušenost, kterou si z turnaje odvážíme. Celý turnaj jsme zvládli ve výborném kamarádském duchu. Dokázali jsme se přenést přes krizové okamžiky a věřit ve vlastní síly a schopnosti.
Ne vždy všechno vyšlo, a právě překonáné překážky nás jak věřím posunuly o kus kupředu ve vnímání všech aspektů softbalu, hry, kterou máme všichni rádi a jsme pro ni ochotni obětovat volný čas.
Věřím, že nasbírané zkušenosti nám budou ku prospěchu v budoucnosti a že je budem schopni zužitkovat již v podzimních bojích v play-off I.ČSLM a v Českém poháru.
A kdo v Haarlemu reprezentoval Spectrum Praha?
#3 Pavel "Říďa" Moravec #4 David "Dejv" Mertl #5 Martin "Sádlo" Zeman #6 David "Gothaj" Kramář #8 Ondřej "MC" Maleček #10 Petr "Vaha" Vácha #12 Martin "Ozzy" Oswald #18 Kamil "Kejml" Ryneš #21 Ota "Tutti" Malý #23 Jan "Hans" Pospíšil #25 Marek "Mařena" Jícha #27 Jiří "Georg" Pospíšil #28 Pavel "Štok" Štoček #33 Vojta "Ólíve" Oliva Petr "Guťa" Gutvirt Petr "Cerano" Pavelka Petr "Eda" Novák
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na úspěšné organizaci celého zájezdu. Jsem rád, že každý měl snahu co nejvíce pomoci, dle svých možností.